Malta ´95 - Hry bez hranic
jak jsem se k tomu dostal?
Měl bych psát "Jak jsme se k tomu dostali..", neboť celá
akce byla kolektivním přičiněním, ale pravda je, že někdo se činil více, někdo
méně. Celý nápad se zrodil v hlavě Vaška Továrnického, který po prvním
neúspěšném losování v České TV se tam vrátil i následující rok a tentokrát
uspěl - Plzeň jede na Maltu. Zbyla již jen maličkost: sehnat asi 300 tisíc Kč od
sponzorů, města a něco to stálo i nás. Hlavně sebezapření a čas strávený za
dveřmi různých ředitelů a marketingových managerů. Ale jedeme - vlastně letíme.
Přes Vídeň do La Vallety.
O vlastním vystoupení se nedá psát, byla to směs různých trapasů,
banketů,večírků, ale našel se čas i na koupání a jeden celodenní výlet po
ostrově. A díky zmatkům při odletu jsme poznali i jižní část ostrova a
prodloužili jsme si pobyt o jeden den. A tak snad jen pár obecných postředů "od
jinud"...
geografické údaje o Maltě
Malta je ostrov Středozemního moře umístěný 100 km jižně od
Sicílie a 230 km severně od afrických břehů. Plocha ostrova zabírá 316 km2 včetně
okolních ostrovů Comino a Gozo. Hlavní ostrov Malta je široký ve směru Z-V 27 km a
ve směru S-J přibližně 14 km. Jižní břehy ostrova tvoří příkré útesy, vysoké
až 50 m, na některých místech příbojová eroze vytvořila romantická skalní okna
(Azure Window na Gozu, Blaue Grotte). Nejvyšších bodů až 250 mnm dosahuje Malta na
pahorcích v jižní části ostrova, odkud se ostrov volně svažuje k severnímu
pobřeží. Řeky na ostrově neexistují, snad jen v zimním období po občasných
srážkách voda teče jinak vyschlými korytami nazývanými vádí. Na ostrově žije
350 000 obyvatel převážně při severním pobřeží, které je takřka souvisle
zastavěno. Zde se nachází i dnešní hlavní město republiky Malta - Valletta, které
se rozkládá podél Velké zátoky (Grand Harbour). Obyvatelstvo je směsicí Arabů,
Italů a dalších evropanů (Britů), kteří se střídali o mocenské držení
strategického ostrova. Dnešní Malťané mluví maltštinou, ne nepodobnou arabštině,
úřední jazyk je angličtina a dobře se domluvíte i italsky. Podnebí na Maltě je
typicky subtropické. Průměrná denní teplota v červenci je 25 C (průměr i za noc!),
přes den teploty značně přesahují 30 C, vysoká vlhkost vzduchu vyžaduje po
evropanech aklimatizaci, díky vlhkému vzduchu méně vnímáte vysokou teplotu. Zima je
tu mírná, průměrná teplota v únoru je 14 C. V zimě také nejvíce prší, ale ne
více jak 100 mm za měsíc, léto je suché ( červenec = 0,9 mm ! ), takže ostov
připomíná polopoušť. Na ostrově je zřídka kde vidět v létě bohatší zeleň,
výjimku tvoří upravované a uměle zavlažované zahrady a parky v okolí luxusních
hotelů, historických památek a vilek. Nejvíce je tu zastoupena volně rostoucí
kaktusová opuncie, olivovník, palma. Balkóny domů zdobí nádherně kvetoucí
různobarevné oleandry, ibišky a spousta dalších exotických rostlin. Zelený, krátce
střižený trávník, dosahující však kvalit s bídou losinského fotbalového
hřiště, jsem zahlédl snad jen před letištěm Luqa. Z fauny je tu možno kromě
pestrého množství mořských živočichů spatřit jej tu a tam nějakou tu ještěrku.
Hady jsme neviděli. Pár polodivokých vysušených pouličních ratlíků se pohybovalo
po okrajích města, zahlédl jsem i oslíka, ale jinak je na ostrově mrtvo. Nevím, z
čeho tam ti ostrované žijí, těch několik uměle zavlažovaných políček je asi
sotva uživí.
historie a kultura na Maltě
Počátky osídlení ostrova sahají daleko do doby kamenné. Středomoří tehdy mělo
ideální podmínky pro život, nebylo zde ještě tak horko a sucho díky zaledněné
střední a severní Evropě. V pozdní době kamenné (neolit 5000 let BC) se na
blízkém východě objevují nové způsoby obživy díky rozvoji zemědělství, rodiny
se nemusejí stěhovat za potravou a populace člověka tak rapidně stoupla. S tím
souvisí i pronikání obyvatelstva do dosud řídce obydlených krajin. Osidlují se
ostrovy Středomoří a s nimi i Malta. Z této doby se na ostrově dochovaly světové
unikáty megalitických staveb pozdní doby kamenné (eneolitu) - obřadní chrámy Hagar
Qim (3200 BC), sousední svatyně Matky země Mnajdra (2800 BC), podzemní svatyně
Tarxien, Ta´Hagrad, Zebbieh a Ggantija (2800 BC) na Gozu. Zhruba 800 let se na ostrově
rozvíjela kultura světového významu. Zhruba 2500 BC je však již ostrov
liduprázdný. Později Maltu obývají Féničané, Punové, Římané a další kultury.
Ve 13.století se na ostrově usadili katoličtí
řeholníci, kteří zde založili Řád maltézských rytýřů (v Evropě též
nazývaní jako johanité). Převážná většina kulturních staveb dodnes dochovaných
pochází z baroka, má charakter katolických kostelů, klášterů, církevních
nemocnic a knihoven.
Do roku 1526 byla hlavním městem Malty Mdina. Právě toto město je centrem
původní katolické kultury. Rozkládá se na opevněném pahorku v bezprostřední
blízkosti města Rabat, od kterého bylo roku 870 odděleno Araby. Do města vedou dvě
brány. Sídlil zde Velmistr řádu, biskup i inquisitor, kteří ostrov spravovali.
Dodnes je Mdina sídlem biskupa, je zde arcibiskupství, nádherný chrám Sv.Pavla (ten
údajně na místě tohoto chrámu pokřtil římského guvernéra Publia, který byl
později také kanonizován a je spolu se sv. Agátou a sv. Pavlem patronem města Mdina),
theologická fakulta a řada dalších pamětihodností. V ulicích jsme viděli často
řádové sestry. Většina muzeí (archeologické, námořní, válečné, umění) je
umístěna ve Vallettě, které britští kolonizátoři přestavěli na přístavní
pevnost (Fort Manoel, Fort St.Elmo). Ostrovu Gozo vévodí opevněné město Victoria, kde
je muzeum národopisné a přírodopisné. Město má charakter podobný Mdině.
doprava na Maltě
Díky dlouhodobé okupaci Malty Brity se jezdí na Maltě vlevo. Cesty
jsou křivé a hrbolaté a snad právě proto se na Maltě chytli makléři z Mladé
Boleslavi. Jezdí zde hodně favoritů a Š120 s volanty samozřejmě na pravé straně,
takže musíte řadit levou rukou. Jinak je vidět paleta ojetin všech značek. Stav
vozovek a kvalita vozů nedovoluje pohybovat se příliš rychle. Přednost na
křižovatkách je většinou řešena vzájemnou domluvou. Větší auto je ale více
respektováno. V případě, že řidič do křižovatky nevidí, jednoduše předem
zatroubí a jede. Uličky ve městě jsou velice úzké. Turisté si mohou pronajímat
dodávky pro 10 lidí, které vás dovezou, kam chcete. Cena je dána počtem hodin,
nikoliv počtem najetých kilometrů. My jsme zaplatili za 4 hodiny 18 maltských lir (1
MLr = 3 US$ ). Uvažovali jsme i o pronájmu kola, ale cenově to nebylo výhodnější,
nehledě na nebezpečí ze strany totální anarchie v dopravních předpisech. Mezi
ostrovy Malta a Gozo funguje lodní přeprava. Zpáteční trajekt vás přijde na 1 MLr.
Na Gozo létá i helikoptéra. Na Maltě je jediné mezinárodní letiště. ČSA sem
létají jednou týdně, o charterových letech jsem se nedozvěděl. My se dostali z
Vídně společností Air Malta asi za 2,5 hodiny, zpět to Lufthanze trvalo do Frankfurtu
necelé 3 hod. Cena letenek z Prahy na Maltu a zpět nás stála kolem 10 000, Kč /os.
jídlo
Na Maltě si gastronom a labužník přijde na své. Pestrost a
množství předkládaného jídla předčila mé očekávání. Již v letadle Air Malta
byl patrný přechod na jinou kuchyni. (směs rýže, kukuřice a hrášku, olivy).
Snídaně se podává buď typická kontinentální (pečivo,máslo,jam,něco jako
biskupský chlebíček,juice,čaj,káva, mléko, vločky, cornflags) nebo si můžete
objednat tzv. "full english breakfast" (0,8 MLr), což je malý orestovaný
párek, plátek slaniny, fazole, smažené vejce. Předkrmy (starters) jsou polévky
(rajská), různé závitky plněné zeleninou a pod. Hlavní jídla mohou být saláty
(tuňákový, kuřecí, sýrový, šunkový, z mořských potvor=seafood), všechny
bohatě obložené čerstvou zeleninou (salát, okurka, olivy zelené nebo černé, mrkev,
rajče), doplněné majonézou. Na přání dostanete pečivo. Vedle salátů se baští
těstoviny - špagety, pizza, timpana, lazana, vše doplněné chuťově výraznými
přílohami. Podávají se burgery nadívané šunkou, skopovým, hovězím a pod. Cena
hlavních jídel se pohybovala ve většině pizzerií a restaurací od 1,4 do 1,9 MLr. Na
Maltě dělají docela chutné pivo. Je o polovinu levnější než piva dovážená
(0,35MLr za 0,3l). Vinikající je i červené víno. Z nealkoholických nápojů je
zajímavý nápoj Kinie, podobný zředěné kole s fernetem, doplněný samozřejmě
ledem. Fresh orange juice (právě "nadojený") je asi nejběžnější místní
pití. Na party se to pak chuťovkami jen hemží. Čerstvé ústřice, chobotničky v
těstíčku, krabí maso, kaviárové a lososové koláčky, vosí hnízda - olivy
obalené těstem, kostičky nivy obalené pepřem, pepřem plněné olivy, Mozartovy koule
- do strouhanky obalená kořeněná rýže, ovocné špejle a spousty dalších dobrot
nám zpříjemňovaly nekonečné noci.
koupání, potápění v moři
Pobřeží je většinou skalnaté. Těch několik málo písečných
pláží bývá přeplněno rekreanty. Přístup do moře je ale i po skalách severního
pobřeží pohodlný. Na rozdíl například od chorvatského pobřeží Jadranu, které
je tvořeno ostrými vápenci, je ostrov tvořen jakýmsi pískovcem podobným opuce
(většina domů je z toho postavena), takže voda ostré hroty omele. Snad jen asi
dvoumetrový pás pobřeží od vody je trochu nepříjemnější. Jižní pobřeží je
nárazové, větry ženou vlny převážně od jihu, strmé útesy přístup k moři v
některých úsecích takřka vylučují. Život v moři je pro středoevropana pohádkou.
Mám doma akvária, ale ne tak velká, jako jsem mohl navštívit v pobřežních vodách
Malty. Houfy pestrobarevných rybek, sasanky, drobné medúzy, koníci a jiná havěť
vás dokáže zabavit na dlouhé minuty pod vodou jako v pohádkovém světě. Ve
vysychajících tůňkách si vegetili drobní krabi. Z vody jsem vylézal vždy na půl
utopený, prosolený, uchlastaný, s pálivýma očima, ale všechny tyto oběti jsou
zanedbatelné ve srovnání s nádherou, kterou můžete pod hladinou spatřit.
a výsledek?
... skončili jsme poslední, ale byla prý s námi největší sranda (říkala
to Barbora Kroužková i pan Borovan)